
Obklopují mě věci bez logiky
nikdo neprojde okolo bez kritiky
Mimo civilizaci snažit se utéct
a tím nenechat pohár přetéct
Ztrácet se ve svém paranoidním světě
a sledovat jak všichni do prdele si lezete
Nesnáším rána, nesnáším večery
Nesnáším tebe a ty tvoje příšery
Do hrobu mě brzy všichni přivedete
ať se s tím snažením nepřetrhnete
Doufám, že pak budete rádi
a dopřejete mi trochu slávy
Neumím to no...



báseň je... no, povedená, nevim jak to říct, melancholická :P (ne, to neni to správný slovo, sakra.:D)
A název to perfektně vystihuje.