Po noční obloze plavilo se spoustu rozlišných barev
při pohledu na ně do očí bil mě lehce vánek
jakoby mi šepce vyprávěl, že končí můj spánek.
Náhle všechny barvy zhasly a já byla ztracená
jako malá touha, která bývá osudem zhacená.
Tichu jakoby před bouří se oči silně zamhouří.
Najednou křik rvouc mi uši do mě sprostě buší
Zastavím se...
při pohledu na ně do očí bil mě lehce vánek
jakoby mi šepce vyprávěl, že končí můj spánek.
Náhle všechny barvy zhasly a já byla ztracená
jako malá touha, která bývá osudem zhacená.
Tichu jakoby před bouří se oči silně zamhouří.
Najednou křik rvouc mi uši do mě sprostě buší
Zastavím se...
Proč bych měla jít dál?
Už nebojím se!
Nicotě se stejně vzdám.
Co ztratit?
Nedá se život vrátit
Ten můj jest promarněn
on hloupý sebou vláčel sen
Když probudili realitu
nic nezbylo tu.
Ona se zákeřně začla smát
naivitě hloupé
počala si s ní hrát
a naivita pravila jako dítě hloupé:
,,To nedělej. Já měla sen. Nikdo nepomohl mi uskutečnit jej?''
To jsi měla učinit sama, ty hloupá,
žádný s cizí pomocí k nebi nestoupá
,,Aha'', odpověděla naivita,
tak tvrdě realitou zbita
Jak měla jsem se bránit,
když nedopřáli mi zbraň?
Jak mohla jsem ti drahá realito plány zhatit,
když od začátku jsem byla jako postřelená laň?
Ta příhodná hodina,
která právě nastala
byla dávno příčina, proč jsem zaspala.
Hloupost přichází každý den
Kam utéct, když zdál se mi tak hroznej sen?
což to nebyl jenom sen? To byl opravdu minulý den?
Ach, ano já zapadla do davu, já ztratila odvahu
Jsem jen malé monstrum,
které každý den poddává se falešným soustům.
Bídu na mé hříšné myšlenky,
vraťte se všichni do plenky!
Kdo nepoddá se bude ubodán!
Sebe já vám neprodám!
Doslov: No fuj. A na začátku to vypadalo tak slibně.. :D
Už nebojím se!
Nicotě se stejně vzdám.
Co ztratit?
Nedá se život vrátit
Ten můj jest promarněn
on hloupý sebou vláčel sen
Když probudili realitu
nic nezbylo tu.
Ona se zákeřně začla smát
naivitě hloupé
počala si s ní hrát
a naivita pravila jako dítě hloupé:
,,To nedělej. Já měla sen. Nikdo nepomohl mi uskutečnit jej?''
To jsi měla učinit sama, ty hloupá,
žádný s cizí pomocí k nebi nestoupá
,,Aha'', odpověděla naivita,
tak tvrdě realitou zbita
Jak měla jsem se bránit,
když nedopřáli mi zbraň?
Jak mohla jsem ti drahá realito plány zhatit,
když od začátku jsem byla jako postřelená laň?
Ta příhodná hodina,
která právě nastala
byla dávno příčina, proč jsem zaspala.
Hloupost přichází každý den
Kam utéct, když zdál se mi tak hroznej sen?
což to nebyl jenom sen? To byl opravdu minulý den?
Ach, ano já zapadla do davu, já ztratila odvahu
Jsem jen malé monstrum,
které každý den poddává se falešným soustům.
Bídu na mé hříšné myšlenky,
vraťte se všichni do plenky!
Kdo nepoddá se bude ubodán!
Sebe já vám neprodám!
Doslov: No fuj. A na začátku to vypadalo tak slibně.. :D



Nejvíc se mi na tvých článcích líbí ten název!