jestli snad někdy vypadnu v dál?
jestli se za štěstím někdy obrátím...
Ale však on neví, že je mou osudovou láskou, :D
a že já teď žiji jen podivnou sázkou.
do které mi denně míří kuše.
Plná otrávených šípu svých chyb.
Už za chvíli můžeš mi říci R.I.P.
za vše co nevíš,
však měla bych se sama sebe ptát,
jestli o to zájem jevíš.
posledními dvěmi lety,
tím šíleným předmětem - láskou a jeho výukou,
a použila bych na to velmi dlouhé věty.
v tom šedém koutku se mi dobře píše.
Miluji ten život v té tajemné díře,
a v mé poněkud nevěrohodné víře.
A nepraštil ses na hlavičku?
Připadal sis možná jako snílek,
když si klepal na brančičku...
kterou jsem nikdy nepila.
Zoro, můžu být tvou Elenou??
Ne, že?:D Tak to abych do tebe už raději neryla...
a za retardem jako jsem já si nesedej!!
A raději si s ním nepovídej,
pak za svůj rozum sám zodpovídej!
pak by se mohlo stát, že bys nebyl své mysli král...
Já jsem kurva a manipulantka ve svém rozumu zakletá,
to je můj osud, já jsem prostě prokletá.
_____________________________________________
která se nikdy nestala.
Daruj mi tvou lhostejnost,
abych se dál budoucnosti nebála.
zabloudila ve virtuálním světě,
stýská se mi,
má cesta se se mnou nese.
život se se mnou houpá!
Jako jedné malé hvězdičce,
která je na slovo skoupá.
já rozpoutala válku,
ty léta tak rychlo letí
a za mého úhlavního nepřítele považuji dálku.
co mlčí v nás...
Udělej ten správný tah
a budeš vrah!
tak proč mě lituje?
,,Hanuško!? Tu je!
On říká, že mě miluje.''
a říci těch pár slov.
Však stačím se leknout
a vydobyt si vlastní hrob.
tak mi pomoc.
Já nepřichystala žádnou lest...
Tak můžem snít celou noc
a můžu mít nad tebou moc.
Předstíráš, že se jdeš o mě bít,
ale já jen sním.
Sny jsou plny duší,
já něco milého tuším...
...že zůstaly mi jenom sny,
po celý dny.
A já v nich mlčím a duchem říkám, že:
,,Odpuštění nikdy nedojdeš,
až do té doby!
Dokud sám nepojdeš!
To víš, trápit tě je mé hobby.
Nepředstírej, že jdeš lovit.
Vždyť nemáš co by!''
Nemám na výběr...
Musím s tím žít,
tys ukázal špatný směr!''
Jsi vše co žije,
Jsi mé sólo,
Jsi to co mě bije!
Ovšem z které strany ?
My dva zvlášť...
A život, který se tvoří hrami:
Na city hra...
a slzy můžou týci !
pak zmrzne v srdci kra...
co mezi šípy prchá...
Závist
a nenávist !?
Jak blízko k sobě tyhle dvě slova mají
a všem se její myšlenky jako záhadné zdají.
a pak zjistíš,
že se tvůj sen splnil,
i když se místy trošku vlnil..
A pak tvůj život skončí..
nenaplněný a plný zapálených loučí''
co nemá být slyšet!
Tak jako nenávidím systém
a tyhle tuctový slova
Tak mohla bych tě poslat do pekla jedním listem
a být zase životem zklamaná vdova.
co si říkal: ,,Jednou přijde jas.''
Usoudil, že je čas skončit
ten nedopočtený součin
My dva - 3krát
a tys úmyslně chtěl prohrát!
NENÁVIDÍM MATEMATIKU
A ONA NENÁVIDÍ MĚ!
Upustil jsi tématiku a s ní i světlo ve mě!
To přineslo do mého nitra strasti
a na mou osobu záludné pasti,
Chtělo to malou změnu,
která mě opět přivedla k němu.
Žal byl plný hněvu
a tak zastavil čas,
který něco rozhodil v nás.
Ukázal 2 směry
a ty rozpoutaly šílené éry.
Přešel žal i hořké lkaní
pro lásku, bez ustání
Vánek pohrál si s tváří
a bylo tu září.
Vlasy zakryly oči
a hlava z toho skotačí.
A pak šum listí pod nohami šel cítit,
hvězdy přestaly svítit.
Chtěla bych se vrátit v čase a mít tu listopad zase.
Mít ze všeho dobré tušení
a neprožívat neustále to žalostné loučení.
1krát se stydět
a pak tě za soudného dne vidět.
NE DĚLÁM SI SRANDU!
Běžím ti naproti se svou duší
když v tom zjistím, že něco tuším!
Chceš mou duši,
která něco tuší?
A kokoty do svých snů nalákat.
Chtěly jsme být zasněné
ale jsme jen praštěné!!
Plač!
Bojíš se?
Tak skač!
a dokazovat mnoho jedním listem??
Nač nenávidět tebe
a tvý znuděný nebe!!!
,,Sníh, co zakrývá smích!!''
A já říkám:
,,Pích, co zakryje jen líh!!''
která chce žít jako drsná cérečka!!
Polila ji nostalgie svými slzami
a zůstaly všechny 4 samy!



ahoj Hanuš, dostal jsem se k tobě přes hothouse a jsem rád že jsem našel, ohledně Vánoc, spřízněnou duši.
lidi si pletou Vánoce, Boží svátek, s nákupy...