I.
On: Dobré ráno moje milá,
cos to večer uronila?
Ona: Slzu, slzičku můj milý.
Všude je plno mé viny!
Můj sen byl celý bílý,
všude byl jen chlad.
Nepocítila jsem v tom snu klad!
On: Ale proč mi to říkáš?
Já to slyšet nechci!
Jak jsi se opovážila a mě tykáš!?
Mě nezajímají ty tvé kecy!!
Ona: Opustila jsem vše
a každý mi jen lže!
On: Ehmm...
Ona: Proč tak chladně upřímný jsi?
Nebýval jsi.
On: Proč tak naivní jsi?
A proč bývala jsi!?
cos to večer uronila?
Ona: Slzu, slzičku můj milý.
Všude je plno mé viny!
Můj sen byl celý bílý,
všude byl jen chlad.
Nepocítila jsem v tom snu klad!
On: Ale proč mi to říkáš?
Já to slyšet nechci!
Jak jsi se opovážila a mě tykáš!?
Mě nezajímají ty tvé kecy!!
Ona: Opustila jsem vše
a každý mi jen lže!
On: Ehmm...
Ona: Proč tak chladně upřímný jsi?
Nebýval jsi.
On: Proč tak naivní jsi?
A proč bývala jsi!?
II.
On: Proč už druhým dnem uronila jsi slzičku?
a proč na rukou vidím další jizvičku?
Ona: Proč? Ptáš se? Odpovím ti!
Protože ty už nejsi mým dnem
ani mou nocí
ani mým snem
a ani můj pocit!
Ptáš se jak se mám
a já vedu monolog co nikdo neposlouchá!
V mých etudách býváš znechuceným divákem,
když na jeviště přijdeš
chceš abych byla jen křoví,
A pak mou roli ukončíš jedním ubohým citátem!
snad se to pan režisér jednou doví!
a proč na rukou vidím další jizvičku?
Ona: Proč? Ptáš se? Odpovím ti!
Protože ty už nejsi mým dnem
ani mou nocí
ani mým snem
a ani můj pocit!
Ptáš se jak se mám
a já vedu monolog co nikdo neposlouchá!
V mých etudách býváš znechuceným divákem,
když na jeviště přijdeš
chceš abych byla jen křoví,
A pak mou roli ukončíš jedním ubohým citátem!
snad se to pan režisér jednou doví!
Doslov: Tož toto jsem skládala dávno, to je blbost. xD



já bych to všechno publikovala..půjdem do nějakého známého nakladatelství :D