Kapky krve po mě tečou,
ta chvíle stává se věčnou .
ta chvíle stává se věčnou .
Jak je krásné umírat,
už nikdy nemusí si mě nikdo brát .
Pořádně už newím jak jsem se zabila,
snad jsem se asík zastřelila .
už nikdy nemusí si mě nikdo brát .
Pořádně už newím jak jsem se zabila,
snad jsem se asík zastřelila .
Pomalu nevzpomínám si proč jsem se zabila už,
Asi v tom byl nějaký muž?!
Sakra kuž!!
Vůbec nevzpomínám si už!!
Asi v tom byl nějaký muž?!
Sakra kuž!!
Vůbec nevzpomínám si už!!
Už newnímám vůbec nic,
sem z toho pic…
sem z toho pic…
umírám a vůbec toho nelituju,
tak zbohem ja se s toho uloluju:(
tak zbohem ja se s toho uloluju:(
Doslov: Vzpomínám jen na Klerissu, kterou to ''už'' dost ''vzalo'' a pak se to upa chytlo a všici jsme to furt říkali... :-D A víte jak mě ta básnička napadla?? :D Když jsem na sebe vylila píti :-D


